Válečný hrdina

5. června 2009 v 23:37 | Henry Degrelle |  Povídky
Chodím do třídy s Jackem Farmerem. Jeho otec byl válečnej hrdina. Jmenoval se Allan Farmer a bojoval ve Vietnamu s mým tátou, zabil strašně hodně žlutejch bastardů, co ohrožovali všeobecný mír a demokracii na světě, a taky jednou při obsazování nějaké rákosnické vesnice hodil granát do baráku plného vietnamských civilistů, a ten granát byl nějaký posraný, takže nevybouchl a když tam vběhl, že je vyřídí, protože tehdy člověk nevěděl, který civilista je voják a který ne, tak se mu sekla M16 a zrovna se tam z ničeho nic objevil kameraman, a tak jackův fotr, aby nevypadal trapně, začal ty vietnamce zvedat, dal jim vodu, nějaké potraviny, cigarety a když někde z rohu vyšlo malé děcko, tak si s nim začal hrát. Ten kameraman to všechno natočil a když to odvysílali v televizi, tak měli v USA zase na chvíli o hrdinu postaráno a tak mu dali nějakou medaili za záchranu vězněných civilistů a statečnost v boji.
Jo kroky boží jsou někdy trochu zvláštní. Ta televizní reportáž,co o něm tehdy natočili, se dostala nějak i k vietcongu a ti si mysleli, že ti civilisti, co byli asi fakt neviní, jsou imperialističtí špehové, když se baví s amíkama, a tak je jednou s celýma jejich rodina při partyzánském zátahu na vesnici zatkli, chlapy pověsili na nejbližší stromy, ženský nejdřív znásilnili a pak je rozstříleli kalachama a dětska nechali vlastnímu osudu - u toho kameraman nebyl.
Jackův táta zatím povýšil, velel celé četě, co se nesměla dostat kvůli němu do boje, aby o takovýho maníka nepřišli a tak pročesávali už vyčištěné území hluboko v týlu, kde žádní rákosníci nikdy nebyli a s četou chodil kameraman, který všechno točil a pak z těch záběrů sestříhali nějaké reportáže, co běžely někde ve státech v telce a naaranžovali s nima taky pár záchraných akcí proti přesile vietcongu, aby měli mladí kluci, co je za chvíli odvedou do války svýho hrdinu, a aby veřejné mínění ve státech bylo plno optimismu a říkalo si, že ta válka je fakt důležitá.
Jenže Jackův táta nebyl zas takový kretén, aby mu to nedocházelo a tak mu to začalo po chvíli lézt na nervy, a začal chlastat ve větší míře než je zdrávo a když byl jednou pěkně ožralý, tak si hrál s granátama, nějak to třesklo a bylo poněm.
Ale u takovýho chlápka, co "zachránil" nějakou vietnamskou rodinu s děťátkem přímo před kamerou a jsou o něm reportáže v novinách a v americe ho s telky znaj všichni, nemůžete prohlásit, že ho roztrhal ožralého vlastní granát. U takovýho chlápka musíte napsat něco víc, než že odletěl do oblak s 5 promilemi v krvi díky vlastní blbosti.
A tak byl poručík Allan Farmer, hrdina vietnamské války zabit v přestřelce s mnohonásobnou přesilou a vybrali nějakého chlápka s jeho čety a ten nakecal, že mu Allan při poslední akci zachránil život, a že se obětoval pro ostatní a dostal in memorian kongresovou medaili cti a povýšili ho na plukovníka a měl státní pohřeb na kterým byl i prezident se svou hnusnou chotí, co asi fakt brečela a nějakej generál měl sáhodlouhý projev o tom jakej to byl hrdina a co pro vlast udělal.
A můj táta převzal velení jeho čety už bez kameramana a speciálních přídělů chlastu.
Dneska chodím do třidy s Jackem Farmerem, synem slavnýho hrdiny. Neví jaký byl jeho fotr, nezažil ho, narodil se až tři týdny po jeho smrti, chce bejt vojákem jako jeho táta a mít kongresovou medaili cti a tak vlastně nevědomky doufá, že se mu posere granát, zasekne M16 a pak mu další vlastní granát rozseká prdel, protože jinak tu medaili asi nedostane.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama