ZÁCHRANA STAROUŠE MIKA

22. května 2009 v 17:25 | Mike DeLongpre |  Básně
Ten večer jsem
tam seděl a pil.
Pil jsem dlouho
a pil jsem hodně.
Nic mi nechybělo,
kromě peněz.

Můj účet dělal mnohem víc
než jsem měl v peněžence.
Pro tu číšnici jsem měl slabost.
Pro všechny číšnice jsem měl slabost.
Obdivoval jsem je.
Připadaly mi jako ženy,
které se dokážou postarat
o své muže.

Vyperou jim připosrané spodky,
ráno udělají snídani,
políbí vás na dobrou noc
a rozhodně jim nebude vadit
když se budete pořád ožírat,
protože jsou na to zvyklé z práce
a budou respektovat váš volný čas,
protože samy ho moc nemají.

Měla šedomodré
oči plné malinkatých
perliček.
Ty perličky se třpytily
a odrážely ten
třpyt do mých
zelených
očí.
Své blonďaté vlasy
si sepínala sponkou
dozadu.
Na jejích pěkných
ouškách se
ze strany na stranu
pohupovaly dlouhé
náušnice.

Měla kouzlo
a bylo to vidět.
Každý kdo jí viděl
to hned věděl.

Viděli jsme se
poprvé v životě
a
ji
začal přemlouvat:
"Vím že se vidíme prvně,
ale potřebuju další pivo,
jenže..."
"...nemáte peníze", dokončila.
(říkám že byla úžasná)
"Tak nějak. Nevím jak
vás přesvědčit, že jsem
čestný a hodný člověk."
"Dobré lidi poznám.
Chcete teda pivo?"
"Jo, děkuju. Hned ráno,
jak půjdu do práce
se tu stavím a dám
vám ty peníze."

Zaplatil jsem
na co jsem měl
a pil dál na dluh.
Přibylo tam asi pět piv
a jedny cigarety.

Rozloučili jsme se.
"Jestli se tu ráno nestavíte,
tak mě šéf zabije. Nesmí se
to dozvědět."
"Nemějte strach."

Byla nervózní.
Bála se že nepříjdu.
Ale já přišel a
nechal jí pořádný
spropitný a řekl:
"Uvidíme se večer."
Jen se zazubila
a zmizela vevnitř.

Měla ještě pěknější
oči než včera.
Byla celá pěknější
a já začal něco cítit.
Starý cynik.
Starouš co lásce
přestal věřit dávno
zase něco cítil.
Bylo to jako kopat
Smrt do prdele...

Asi se zase
na chvíli
zamiluju.
Ale jenom
na
chvíli...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama